PETR OTÉPKA
PARAFÍN
Ptají se vás
jestli ho ještě chcete vidět
a vy, posedlí podivnou zvědavostí
odpovídáte, že ano
A pak stojíte
ve smuteční síni
náhle tak zaražení
dech i tep vynechává
připadá vám
že jste se dopustili
svatokrádeže
Ano, teď získáte jistotu
má své šaty i boty
nepravého tam neuložili
ale přesto:
to hlavní
už neuchopíte
Očekávali jste spící postavu
stav přechodu
mezi dvěma dimenzemi
někoho
kdo je ještě schopen vnímat
vaše pohlazení
kdo nezřetelně pohne prstem
nebo aspoň řasou
a dá tak najevo:
"Ano, já o vás vím
jenže, bohužel...
již mne nemůžete rušit..."
Před vámi však leží věc
model z parafínu
nic, s čím lze komunikovat
neverbálně & telepaticky
Duše tu možná někde bloudí
docela svobodně se vznáší
a vy ji polykáte
zalykáte se s ní
aniž byste
cokoliv tušili...